A - B - C - D - E - F - G - H - CH - I - J - K - L - M
N - O - P - Q - R - S - T - U - V - W - X - Y - Z

Alimrajky

Ústecké mažoretky, mistryně oblasti pro rok 2003, se svým uměním dostali až na mistrovství ČR v Poděbradech. Pochodují na české a zahraniční skladby i na dechovou hudbu (tzv. pochodové defilé). Tancují při různých příležitostech jako jsou plesy, oslavy, konference, při slavnostních zahájeních sportovních a kulturních akcí. Pravidelně vystupují na oslavách města a zahajují Mistrovství Evropy ve společenských tancích v Ústí nad Labem. Součástí tréninkové základny jsou ARABELKY - mažoretky ve věku 6 - 8 let.

Barborka

Beťári

Ľudová hudba BEŤÁRI Podnet k založeniu ľudovej hudby Beťári dal na začiaku 90-rokov Ľubomír Macek. ĽH vznikla ako zoskupenie mladých ľudí, počas štúdia na vysokej škole v Bratislave. Isté obdobie kapela fungovala bez mena. Až po čase, keď začala častejšie účinkovať na rôznych podujatiach dostala svoj názov, pod ktorým vystupuje až do teraz. ( Beťári - huncúti, zabávači) Po ukončení štúdia niektorých členov prestala na určité obdobie fungovať. Ale v súčasnosti opäť pracuje a pomerne často účinkuje hlavne na Slovensku a v Čechách počas rôznych podujatí (festivaly, firemné prezentácie, oslavy, recepcie, plesy.....). Zároveň spolupracuje s folklórnym súborom Vtáčnik z Prievidze, z ktorým sa zúčastňuje na rôznych folklórnych festivaloch. ĽH Beťári dokáže zostaviť zoskupenie podľa požiadaviek klientov a to od malého zoskupenia (4 členovia ) až po veľké zoskupenie (cimbalová kapela 8 členov). Vždy však záleží aj od náročnosti a variability hudobnej produkcie. Repertoárom kapely sú hlavne tradičné slovenské ľudové piesne z takmer všetkých regiónov Slovenska. Ale keďže často je kapela pozývaná na rôzne akcie zábavného žánru, dokáže hrať aj tanečné piesne (valčíky, polky, tango, country....) a vždy sa snaží prispôsobiť danej situácii.

Brass Bombers

Kapela vznikla v roce 1996 na Konzervatoři v Teplicích. Všichni její zakládající členové hráli v té době na žesťové nástroje a byli jejími studenty. V současné době jsou členy kapely také absolventi konzervatoře v Praze a Vysoké školy v Berlíně. Všichni jsou členy orchestru Městského divadla v Ústí nad Labem ,Severočeské filharmonie v Teplicích a někteří studují na konzervatoři v Teplicích.
Uplatňují se také jako sólisté různých komorních souborů, Městského divadla v Ústí nad Labem i filharmonie v Teplicích. BRASS BOMBERS vystupují v Čechách pro domácí publikum na plesech, Maturitních plesech, městských slavnostech a tanečních zábavách. Velmi úspěšné byly kolonádní koncerty v lázeňském městě Teplice. Velmi často vystupují na tanečních večírcích pro hosty z Německa, Rakouska i Dánska v hotelech BOHEMIA a VLADIMÍR v Ústí nad Labem, a také v hotelu DE SAXE a v prostorách KRUŠNOHORSKĚHO MASCARONU v Teplicích. V Německu znají kapelu např. v Míšni ,Riese, Drážďanech, Jüterbogu, Torgau, Elsterwerdě, Grossenhainu a v dalších menších městech a obcích. Úspěchu dosáhla kapela i ve známém městě Rüdesheim am Rhein.Tam v hotelu Lindenwirth na známé Drosselgasse vystupuje pravidelně v letních měsících již od roku 1997 vždy 2 až 5 týdnů pro hosty z Evropy, Jižní i Severní Ameriky i Japonska.Tomu je také přizpůsoben repertoir kapely. V repertoiru
BRASS BOMBERS je originální česká dechovka, Stimmungmusik i německá dechovka ,ale i evergreeny a moderní taneční hudba z repertoáru českých i světových skupin.Kapela zpívá v českém, německém, anglickém a italském jazyce.
Obsazení :
Vít Kareš : trubka , kapelník
Marek Korbelyi : tuba , baskytara
Karel Vencour : trubka , bicí
Jan Jirotka : bicí , zpěv , kytara
Tomáš Kareš : trubka , manažer
Jitka Slavíková : akordeon,klávesy,zpěv
Vladimír Štěpka : tenor,trombon,kytara,zpěv
Yuko Fujimoto : baryton , trombon

Buděcká kapela

Populární českobudějovická dechovka účinkující v tuzemsku i v zahraničí.

Celestýnka

Široký dechovkový repertoár od klasických dechovkových titulů přes lidovou hudbu oblastí až po vyšší populár swing a operetu.

Cimbal Classic

Cimbal Classic - sdružení šesti muzikantů, které dal v r. 1993 dohromady cimbalista, rožnovský rodák Dalibor Štrunc. Cimbál Classic je kapela, která bourá jakékoliv zvyklosti. Nejde tu ani o uměle nastylizované krojované vystoupení folklorního sdružení (což by mohla vyvolat představa cimbálovky) a nejde ani o naškrobené pózy ve fracích (což by se mohlo skrývat za slůvkem classic).. Na cimbál se tu hraje vše od vážných věcí, jako jsou například renesanční tance, přes regtime, irský folk až po naše lidovky všeho druhu. Je to kapela, která je schopna hrát do rána na přání posluchačů, šťastné setkání skvělých hudebníků, které neopouští nadšení ze společného hraní, ač každý z nich má své místo ještě v řadě jiných skupin, těles, orchestrů či filharmonií (JAVORY, Třeboňští pištci, TEAGRASS, BROLN, Orchestr českého rozhlasu v Praze, Brněnská filharmonie). Snad právě proto, že každý člen má svoje profesionální hudební místo v tělesech rozdílného zaměření nelze Cimbál Classic dost dobře žánrově zařadit. Zatím největší známosti se těší mezi folkovým publikem díky své vlastní písňové tvorbě (Čichám člověčinu) a spoluprací s předními písničkáři (Vlasta Ředí, Slávek Janoušek, Samson Lenk, Zdeněk Vřešťál)

Česká švitorka

České Buchty

ORIGINÁLNÍ DÁMSKÁ DECHOVÁ KAPELA hraje v obsazení 7 hráček a 2 zpěvačky s velmi nízkým průměrným věkem. Vzhledem k vysoké profesionalitě i osobytosti pojetí svého žánru se České buchty staly jednou z nejžádanějších kapel u nás. České buchty jsou dnes již spolehlivou zárukou divácké a komerční úspěšnosti. Absolvovaly více než 700 vystoupení u nás i v zahraničí (Německo, Rakousko, Holandsko, Belgie, Švýcarsko, Polsko, Itálie, Slovensko atd.) Jsou zvány na nejprestižnější kulturně společenské akce, koncertují i v rámci marketingových akcí různých firem. Ve studiích českých televizních společností natočily České buchty šest hudebních pořadů, které byly na přání diváků mnohokrát reprízovány (např. 40 minutový profilový hudební film "Tam, kde hrají České buchty", vystupovaly několikrát v italské, rakouské i německé televizi, v různých zábavných rozhlasových pořadech. Nejoblíbenější písničky ze svého bohatého repertoáru prezentuje kapela na svých 3 profilových albech (MC a CD) v české i německé verzi, jsou vysílány denně na nejrůznějších rozhlasových stanicích a České buchty s nimi již 9x vyhrály dechovkovou hitparádu. Nejžádanějším typem pořadu kapely České buchty jsou hudebně zábavné koncerty s estrádním programem (I, II). Jsou průřezem všeho toho nejzajímavějšího, co lze v oblasti daného druhu hudby nabídnout - od lidových písniček až po moderní
dechovku, staropražské i novopražské kuplety, písničky 30. let a staré Ameriky, doknce tu zazní i skladby vyššího populáru, swingu a country. Všechny bloky programu jsou originálně kostýmovány a nechybějí ani oblíbené soutěže s hodnotnými cenami. Skutečnou raritou všech koncertů je však pečení voňavých českých buchet přímo na jevišti, na nichž si diváci pochutnají ještě během vystoupení. Variantu české estrády tvoří vánoční koncerty, které rozšířené o pásmo koled v netradičním aranžmá patří k nejkrásnějším ze všech. Cestovním kancelářím, hotelům a pro výjezdy do zahraničí nabízejí České buchty německou verzi svého koncertního programu konferovanou v němčině. I zde si mohou diváci společně zazpívat a zajódlovat při nejznámějších německých hitech, nebo dokonce s děvčaty zatancovat při výuce staročeské mazurky. Pro pořadatele plesů a tanečních zábav České buchty rozšiřují svůj repertoár také v oblasti taneční hudby, aby se mohli prezentovat jako univerzální tanneční orchestr.

Dechový orchestr mladých

DECHOVÝ ORCHESTR MLADÝCH / Roudnice nad Labem / Dechový orchestr mladých existuje při základní umělecké škole v Roudnici nad Labem od roku 1976 pod vedením Rudolfa Fleissiga. Orchestrem prošlo přes 250 muzikantů, z nichž se mnozí věnují i nadále hudbě, ať už jako profesionální hudebníci nebo členové amatérských souborů.
V současné době sdružuje přes 60 mladých hudebníků, žáků a absolventů základní umělecké školy, kteří si dali za cíl přinášet lidem radost z poslechu dobré hudby. Soubor patří ke špičce mládežnických dechových orchestrů ČR, získává si obdiv posluchačů doma i v zahraničí. Mladí muzikanti z Roudnice nad Labem koncertovali v SRN,
Švýcarsku, Rakousku, Jugoslávii, Francii a Bulharsku, jsou zváni na festivaly dechových orchestrů s mezinárodní účastí. Ve svém repertoáru mají skladby klasické, lidové i taneční hudby.

Dykyta

FOLKLORNÍ SOUBOR DYKYTA - Krásná Lípa byl založen roku 1990 s cílem udržet ještě existující lidové zvyky, písně a tance a ty, jež zanikají nebo zanikly, obnovit. Snaží se seznamovat veřejnost s bohatstvím lidové kultury. Podle možností členové souboru pořádají velikonoční a vánoční výstavky, mladé členy, ale i jiné zájemce, učí některým rukodělným činnostem a řemeslným technikám, jako např. pletení různých typů pomlásek, původní techniky zdobení kraslic, pletení výrobků ze slámy, výroba obřadního a zvykoslovného pečiva, receptury pro přípravu velikonočních a vánočních jídel atd. V současné době má DYKYTA 35 členů, z nichž 15 je ve věku do 18 let, 20 členů je dospělých a ve své práci se orientuje na nejbližší folklorní region - Podještědí. Soubor má složku hudební - muziku a složku taneční a pěveckou. /Muzika může vystupovat i samostatně/. DYKYTA vystupuje na folklorních přehlídkách, masopustech a dalších společenských akcích a oslavách.

Galánečka

Galánečka Kamila Bartáka je nejmenší slovácká dechovka z jižní Moravy. Při svých vystoupeních přináší mnoho radosti publiku nejen doma, ale i v zahraničí. Také překrásné jihomoravské kroje přispívají k velkému zážitku posluchačů.

Hudci z Kyjova

Cimbálová muzika "HUDCI Z KYJOVA" byla založena koncem léta r. 1994. Všichni muzikanti byli již zkušenými hráči jiných cimbálových muzik, proto jejich startovní čára byla posunuta mezi zkušenější muziky. Dokladem toho je první CD s názvem "PUTOVALI HUDCI", které muzika nahrála již v roce 1996. Nahrávku uskutečnili v anglickém High Wycombe (60 mil západně od Londýna) v novém nahrávacím studiu vysoké školy Buckinghamshire College. Hudební cítění muziky je vyjádřeno sestavením jednotlivých hudebních titulů. Vychází z písňového bohatství Kyjovska a Ždánicka, ale hned vzápětí přidává i písně z jiných folklórních regionů a utíká i za hranice, třeba do Maďarska nebo do Rumunska, aby si zahráli něco z jejich instrumentálních klenotů. Tedy "putuje" svou hrou po různých folklórních oblastech a vybírá si z nich známé i méně známé melodie. Hudební úpravy jsou vesměs dílem členů muziky, kteří používají lidovou píseň jako úžasné hudební téma, které svou aranží a úpravou citlivě dotváří do konečné muzikální podoby. Muzikanti využívají hudebních darů k trojhlasé melodické lince podporované bohatým harmonickým cítěním. Začátkem září r.1998 natočili HUDCI Z KYJOVA v Anglii již 2.CD - "JEDE FORMAN DOLINÚ". Křest nového titulu zařadili do programu folklórního festivalu kyjovského Dolňácka - XV. Slováckého roku v srpnu roku 1999.

Járinky

Dámský orchestr JÁRINKY má za sebou 8 let vystupování po celé České republice, Německu, Rakousku, Itálii a Japonsku. Pro svoje specifické obsazení má široké spektrum hraného repertoáru. Základ tvoří skladby české dechové hudby, dále tanga, waltzy, některé světové evergreeny i skladby tzv. vyššího populáru. JÁRINKY hrají k tanci a poslechu, na estrádách, na různých kulturních akcích, v rozhlasových pořadech, dále pro zahraniční turisty i uzavřené společnosti atd. s Járinkami zpívá známý zpěvák dechové hudby Jiří Škvára.

Jirkovák

Soubor vznikl na jaře roku 1999 při Základní umělecké škole v Jirkově a je členem FOS ČR. Folklórní soubor "Jirkovák" vystupuje s lidovými tanci, písněmi i hrami z oblasti severních, východních a jižních Čech.
Soubor má taneční složku a má rovněž vlastní muziku. Taneční složka se orientuje na dívčí tance, připravují se chlapecké a dívčí párové tance. Souborová muzika hraje krásné české a moravské písně ve vlastní úpravě. Soubor je ochoten vystoupit na jakékoliv kulturní a společenské akci. Na vystoupení nepotřebuje zvukovou techniku, její instalace je ale vhodná. Vystoupení se zpravidla účastní 15-20 účinkujících. Malované, zatúlané Programový blok oblíbených lidových písní a tanců z jižní a jihovýchodní Moravy a ze Slovenska za doprovodu cimbálovky. (délka dle přání pořadatele) Dívčí Pásmo veselých českých tanců a méně známých písniček v pomalejším tanečním tempu. Celý taneční blok je koncipován jako taneční projev ryze dívčí povahy. Doprovází česká muzika, vystupuje 7 účinkujících. (cca25min.) Husopasky Stylizované taneční hry a písně z pastvy hus, muzika a zpěvy jsou doplněny žertovnými mluvenými vsuvkami. Známé písničky jako např. Hejha husy ze pšenice nebo Andulko šafářova jsou proloženy méně známými lidovými písničkami, např. Husička divoká, Husy puty, aj. Jedná se o jedno z nejstarších pásem souboru, reakce  publika je vždy velmi živá. Původní choreografie vychází ze střídání klidových bloků s temperamentními momenty. Doprovází česká muzika, vystupuje cca 10 účinkujících. (cca 15 min.) Jirkovskej pan farář  Vychází z hlavního motta - dívčí vdavekchtivosti, byť v decentní úpravě. Hudební doprovod je úpravou originálu "Řečickej pan farář" (jihočeská lidová písnička). V tanci účinkuje 5 - 7 děvčat s českou muzikou. (cca 10 min.) Rež Velmi temperamentní moravský tanec vycházející z točených. Tanec je i přes vysoké tempo
doprovázen zpěvem (tanečnice + muzikanti), účinkují dvě tanečnice. V tanečním bloku jsou upraveny tři moravské lidové písně: Rež, Po potoce chodila,  Haj, haj, zelený háj. Doprovází cimbálovka. /cca 6 -8 min./ Když si oba jenom zpívají Jihočeské málo známé milostné písně v provedení chlapce a dívky s flétnovým doprovodem. Poetická a dosti náročná úprava flétny zařazuje toto vystoupení spíše do komornějších pořadů pro náročnější publikum. /cca 10 - 15 min./  V tej horence dubovince Temperamentní dívčí moravské tance a písně jsou ukázkou toho, co se dá současně utancovat a uzpívat. Do bloku byly zařazeny
v Čechách nepříliš známé živé písničky, choreografie vychází z individuálních schopností účinkujících a tím dostala tento blok na dosti vysokou úroveň. Doprovází cimbálovka. /cca 10 min./ Jabčata
Dětské tanečky a hry (český folklór), jejichž základem jsou písničky Šel zahradník do zahrady, Nic nedbám jen když mám a mazurka Měla babka. Účinkuje 6 - 8 dětí, doprovází česká muzika nebo flétna. /cca 10 min./ Babské písničky Moravské písničky ženských v trošku pokročilejším věku. Písničky jsou vybrány z bílovicka a uherskohradišťska. Účinkuje 4 - 5 "bab". /cca 15 min./ Králky Moravské pásmo vítání jara je taneční úpravou velmi důstojného příchodu králek s májkou symbolizující jaro, které postupně přechází do slavnostního tanece. Základem jsou tři písně - Ani jsem si nemyslela, Zelenaj sa, zelenaj a Dúbravěnko zelená. Tanec je určen pro 6 - 10 děvčat. Je vhodný zejména pro velikonoční a májové programy. Doprovází cimbálovka nebo hudácká muzika. /cca 15 - 20 min./ Ospalá Toto české taneční pásmo je nejnovější českou taneční úpravou. I když bylo prezentováno jen při několika málo příležitostech, publikum vždy ocenilo taneční a choreografickou náročnost. Tomu odpovídá i úprava téměř neznámých jihočeských lidových písní převzatých z úprav z přelomu minulého století bez nežádoucích "moderních" zásahů. Vystupuje 7 nebo 9 účinkujících, doprovází česká muzika. /cca 20 min./

Jungmanová Danuše

DANUŠE JUNGMANNOVÁ textařka, skladatelka, herečka, ale především zpěvačka, která vytváří nejen dobrým zpěvem, ale i svým neobyčejným temperamentem a příjemným vzhledem to, co zábavu činí zábavou a dává jí tu správnou atmosféru. Po řadě vítězných soutěží a festivalů (Zlatá nota, Mladá píseň, Jablonecký zlatý klíč, Děčínská kotva) populární hudby přijala angažmá v Krušnohorském divadle Teplice. Nato krátce působila s  A.F. Krlínem a přešla na deset let k dechovce Děčance, se kterou rozdávala radost doma i na zahraničních koncertech v Německu a Rakousku. Natočila s touto kapelou několik singlů u Pantonu a několik televizních pořadů - Sejdeme se na Vlachovce, Veselo je u jezera, Sólo pro… a pro německou televizi pořad Musikanten sind da. Kromě své skladatelské a textařské činnosti je hudebním producentem projektu " Z pokladu severních Čech", které vyšlo s jejím zpěvem na CD a MC. Jde o první vydání zapomenutých lidových písniček z oblasti Sudet.

Karlín A. F.

A. F. KRLÍN klávesové nástroje, akordeon Po studiu na konzervatoři v Plzni působil několik let v Německu a v Rakousku se svou hudební skupinou. V současné době účinkuje v Čechách i v sousedním Německu na různých kulturních akcích se zpěvačkou Danuší Jungmannovou

Katrán

Kozlofka

KOZLO/F/KA v novém hávu. Po krátké odmlce opět tradiční i netradiční dechovka okořeněná swingem, charlestonem, operetou, sem tam i rokenrolem.

Krajanka

KRAJANKA je dechová kapela špičkových profesionálních muzikantů z Prahy. Vznikla v roce 1990 a od počátku je kapelníkem Václav Hlaváček. Koncerty doma i v zahraničí, účinkování v televizi a v rozhlase, řada Mg kazet, CD a vítězství ve finále Polka-festu 1993 hovoří o úspěších, které zařadily Krajanku mezi špičkové dechové orchestry Čech a Moravy. Muzikanti a zpěváci vytvářejí báječnou atmosféru. Tím si Krajanka získává přízeň stále více posluchačů. Přesvědčte se i vy o kvalitách kapely, která má v repertoáru jak lidové písničky, tak i dixi a tradicionály. "To nejlepší z Čech" Zábavný pořad hudby a mluveného slova sestavený z největších hitů špičkové profesionální kapely, které Krajanka natočila na řadu MC a CD pod společným názvem To nejlepší z Čech. Pořad je sestaven z písniček, které milovníci dobré dechovky znají z vysílání rozhlasových stanic,
z dnes již 40 televizních pořadů, ve kterých Krajanka vystupovala a hlavně z více než 700 vystoupení, která kapela odehrála v Čechách
a na Moravě spolu s moderátorem dechovkových pořadů Radia PRESSTON Václavem Hlaváčkem. Vánoční pořad dechového orchestru Krajanka "České Vánoce" Krajanka se svými sólisty připravila nový komponovaný vánoční koncert plný svátečních melodií a vánočních koled doplněný povídáním o vánočních zvycích a tradicích. Nový zájezdový pořad Krajanky "Kdyby ty muziky nebyly" Pořad sestavený z písniček, které kapela natočila pro Českou televizi v Ostravě do pořadu Kdyby ty muziky nebyly. Muzikanti a zpěváci vzpomínají na "historky z natáčení", na setkání s producentem a televizním štábem a samozřejmě na protagonisty celého pořadu Alenu Sasínovou a Josefa Zímu.

Krušnohor

V "Krušnohoru" tančí a zpívá celkem asi 60 členů. Soubor je schopen nabídnout řadu programových pásem od sólových vystoupení přes komorní až po velké tance malých i velkých. Soubor se účastní domácích přehlídek i festivalů a kulturních akcí v mnoha evropských zemích.

Krušnohorka

Široký dechovkový repertoár od klasických dechovkových titulů přes lidovou hudbu oblastí až po vyšší populár a operetu
- variabilní obsazení:
1. 13 hudebníků + 2-3 zpěváci
2.   9 hudebníků + 1 zpěvák
3.   7 hudebníků
4.   5 hudebníků
Pro průvody a větší koncerty lze obsazení rozšířit.

Krušnohorská dudácká muzika

Krušnohorská dudácká muzika byla založena na začátku roku 2005 za podpory Městského divadla v Mostě. Současný repertoár KDM jako by běžel podél českých hranic,jsou v něm písně z Chodska, Prácheňska, Pošumaví a jižních Čech,ale též písně domácího Podkrušnohorského regionu a také tradiční písně hornické. KDM vychází z originální lidové melodiky,která je prezentována nástrojovým obsazením typu,,malé selské muziky''. KDM vystupuje v jednoduchých krojích vycházejících z tradic Podkrušnohorského regionu.
Nástrojové obsazení:
Otto LIŠKA - Konrádyho dudy,zpěv - umělecký vedoucí
Pavel STRÁNSKÝ - 1.housle,zpěv
Tereza LIŠKOVÁ - 2.housle,zpěv
Marie ERNSTOVÁ - zobcové flétny,zpěv
Jan PRIWITZER - klarinet,zpěv
František Dobrota VEJSTRK - kontrabas,zpěv - manažer KDM

Kříž Kamil

Zpívající harmonikář s vlastní aparaturou a dopravou. Široký repertoár písní z oblasti klasické dechové hudby a lidových písní z různých krajů, hlavně jihočeského. Možnost vystoupení i s více hudebníky, viz nabídka
dechové hudby KRUŠNOHORKA.

---

Květovanka

Kyjovan

Cimbálová muzika z Uherského Hradiště Cimbálová muzika Kunovjan působí v Uherském Hradišti, centru Moravského Slovácka. Současná podoba muziky vznikla postupným vývojem z cimbálové muziky Slováckého krúžku v Kunovicích (tehdejší části Uh.Hradiště), který vyvíjel svou činnost již od třicátých let. V šedesátých letech muzika spolupracovala s dětským souborem Děcka z Kunovic. Tento soubor přijal v roce 1969 jméno v té době již neexistujícího Slováckého krúžku a začal pravidelně a systematicky pracovat jako soubor písní a tanců městského typu. Folklórní soubor Kunovjan pokračuje spolu s muzikou v této práci dodnes. Během své existence dosáhla kapela velkého uznání odborníků, o čemž svědčí mnohá ocenění z přehlídek či účinkování na významných akcích /např. Hudecké dny Slávka Volavého v Břeclavi, účinkování na Světovém kongresu cimbalistů/, a taktéž ocenění milovníků cimbálové muziky za schopnost vytvoření příjemné pohody a zábavy. Především od začátku 80. let nahrávala v Československém rozhlase v Brně, dále vydala několik hudebních nosičů, podílela se na natáčení filmů a televizních pořadů. Spolu s tanečním souborem procestovala velkou část Evropy,některé státy Asie a Ameriky. Z posledních akcí je možné připomenout účinkovaní cimbálové muziky Kunovjan na výstavě EXPO 2000 v Hannoveru, kde návštěvníkům českého pavilonu téměř týden lidovou písničkou a moravským vínem vytvářela velmi příjemnou atmosféru.

Mažoretky

Mažoretky jsou v Čechách tradicí a podívanou pro všechny generace.
Patří k dechové hudbě, a však moderní klasická taneční hudba se k mladým dívkám hodí nejlépe. Skvělé výkony Carmen jsou již prověřeny mnoha diváky po celé naší zemi. Jejich vystoupení využijete na všech akcích, které pořádáte pro Vaše obchodní partnery, zaměstnance, pro veřejnost (např. propagační-reklamní akce, podnikové plesy, oslavy, zahajovací oslavy, novo-roční oslavy, konference, podnikové večírky, otevírání nových podniků, tradiční akce měst a obcí jako jsou jarmarky, vinobraní, oslavy výročí a nesmíme zapomenout na vojenské akce, jako přísahy, vítání navrátivších se vojáků SFOR aj.). Děvčata podávají profesionální výkon nejen jako mažoretky, ale jsou také skvělými hosteskami.

Mažoretky SPgŠ a OA Most

Mažoretky SPgŠ a OA MOST patří k nejlepším souborům v České republice, o čemž svědčí jejich pravidelná přední umístění na soutěžích a festivalech u nás i v zahraničí. Obrovskou výhodou souboru je jeho velká flexibilita. K základnímu repertoáru, který obsahuje asi 10 klasických pochodových skladeb se postupem času přidala spousta nových a netradičních choreografií, které se připravovaly např. na soutěže, plesy nebo byly výsledkem spolupráce s jednotlivými orchestry. Tím se repertoár zvýšil o dalších zhruba 10 - 12 choreografií. Kromě toho je soubor schopen vystupovat na živo s jakoukoli kapelou i na zcela neznámou hudbu díky nacvičeným povelům, za pomoci kterých kapitánka vytváří vždy vlastně zcela novou choreografii ať už na místě, nebo v průvodu. Díky této schopnosti souboru je počet vystoupení mažoretek za rok velmi vysoký. V současné době je v repertoáru 20 skladeb, na které má připravené choreografie. Skladby jsou různého žánru - od klasických pochodových přes skladby taneční až po scénické. Tyto skladby jsou použitelné pro různé příležitosti, např. slavnostní zahajování různých akcí, zahájení plesů apod. Ročně má v průměru kolem 40 vystoupení, 3 - 4 zahraniční zájezdy a zúčastňuje se také našich špičkových festivalů jako je Kmochův Kolín, FIJO Cheb apod.

Miločanka

MILOČANKA pochází z malebné vesničky na jihu Moravy Milotice u Kyjova. Mezi navštěvovaná místa Milotic patří Státní zámek Milotice, vinařská vesnička zvaná Šidleny, kde se každoročně koná Mezinárodní folklórní festival. Kapela hraje při nejrůznějších společenských příležitostech. Patří mezi ně například plesy, estrádní pořady s lidovým vypravěčem, vánoční koncerty, hodové veselice, letní noci a taneční zábavy. Všechna vystoupení jsou prováděna na profesionální úrovni ke spokojenosti posluchačů. V repertoáru dechovky jsou zahrnuty skladby lidové, moderní, evergreeny a písně z českých muzikálů.

---

Moravanka

Vyprodané koncerty a rozebrané statisícové náklady gramofonových desek u nás i v zahraničí, široký okruh posluchačů několika generací, to jsou nejpřesvědčivější důkazy obliby dechového orchestru Moravanka Jana Slabáka. Základním kamenem tohoto úspěchu je muzikální provedení každé skladby. Členové orchestru jsou vynikajícími hudebníky - absolventy brněnské konzervatoře a Janáčkovy Akademie múzických umění s praxí v symfonických a divadelních orchestrech. Přitažlivý je i repertoár, vycházející z moravského folklóru, jmenovitě ze Slovácka, který je přirozeně živý
a temperametní. Hlavním zdrojem popularity je však osobitý sound a švih, s nímž Moravanka každou skladbu hraje a který je vlastní spíše
jazzovým kapelám, než dechovému orchestru. O vynikající kvalitě všech nahrávek Moravanky svědčí mimo jiné i udělení "Zlatého štítu Pantonu" v roce 1975, tří zlatých desek, které Moravanka získala za více než čtyří miliony prodaných gramofonových desek, MC a CD. V roce 1995 obdržela platinovou a v roce 1996 diamantovou desku. Většina těchto nahrávek vyšla i v mnoha dalších zemích, např. v Německu, Holandsku, Francii, Švýcarsku, Rakousku, USA, a pod značkou Teldec pro země Beneluxu v německých překladech, kde si Moravanka získala značnou oblibu při svých koncertních vystoupeních.
V současné době zpívají s Moravankou Jana Slabáka Ivana Slabáková,
Daniela Češková, Břetislav Osička a František Uher. Moravanka Jana Slabáka svými instrumentacemi i osobitým pojetím vyvolala renesanci české dechové hudby nejen doma, ale i za hranicemi. Zahraniční novináři ji lichotivě nazývají "královnou české dechovky" - "The Queen of Brass Bands".

Moravěnka

Dechová kapela "Brněnská Moravěnka" se svými zpěváky Jiřím Helánem, Květou Navrátilovou, Joškou Šmukařem, Jarkou Kachyňovou a lidovým vypravěčem Strýcem Cyrilem z Kyjova je profesionální soubor, který si za osm let svého trvání získal oblibu poctivou muzikou doma i v zahraničí. Důkazem toho jsou vyprodané sály a velký zájem a ohlas na vystoupení. Pravidelně se zúčastňuje
rozhlasových a televizních produkcí. Nahrála řadu gramofonových LP CD a Mg. kazet. Moravěnka se těší na setkání s Vámi ve Vašich kulturních zařízeních nebo prostřednictvím rozhlasu a televize.

Ondráš

Program vychází z tvorby regionů Moravy, Slezska, Čech a Slovenska.
HUDEBNĚ TANEČNÍ PROGRAMY - malé formy - cimbálová muzika se 3 - 5 tanečními páry

Original Havlovka

Parohanka

Pernica

Pětičlenná pražská profesionální hudební skupina s desetiletou bohatou praxí zaujala osobitým podáním při svých vystoupeních (samostatné koncerty, koncerty s folklorním tancem, oslavy životních jubileí, vystupování v zábavních podnicích, posezení u sklenky dobrého vína...) posluchače jak v tuzemsku, tak v mnoha zemích Evropy (Německo, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Holandsko, Itálie, Francie, Anglie, Dánsko). Skupina hraje nejen široký repertoár lidových písní a skladeb z Moravy, Čech a Slovenska, ale také skladby všech žánrů k poslechu i k tanci. Dokáže se přizpůsobit každému posluchači. Členové této skupiny jsou absolventy českých hudebních konzervatoří. Během své dlouhé praxe nahráli a vydali čtyři audiokazety a jedno CD. Zúčastňují se televizních vystoupení doma i v zahraničí.

Pichlovanka

Dechovka známá z pražské VLACHOVKY, z kulturních akcí v rámci EUROREGIONU KRUŠNOHOŘÍ, z koncertů v lázeňských střediscích v tuzemsku i v zahraničí, z pořadů německých televizních stanic ZDF a MDR a z nahrávky CD desky společně s německými a rakouskými orchestry.

Rozmarýnka

Sklářská muzika

Široký dechovkový repertoár od klasických dechovkových titulů přes lidovou hudbu oblastí až po vyšší populár a operetu.

Sobuláci

Nejkrásnější a nejznámější písničky z Moravy a Moravského Slovácka vám nabízí 17-ti členná krojovaná dechová kapela.

Starovarka

kapelník: Bohumil Polívka - tuba, baskytara
Jaroslav Mastný - akordeon, klávesy, zpěv
Radim Eschler - zpěv, klarinet, saxofon
Zdeněk Vávra - trubka, křídlovka
Vladimír Pavelka - trubka, zpěv
Petr Šimek - tenor, pozoun, zpěv
Bohuslav Krůta - Elektrická a akustická, bicí souprava

Straňanka

STRAŇANKA působí v obci Strání, která má 3900 obyvatel většina občanů pracuje ve zdejší velmi známé sklárně a leží  na jihovýchodě
naší republiky na hranici se Slovenskem. V obci je dlouholetá tradice
lidové kultury. Působí zde tři dechové soubory, cimbálová muzika, dětská cimbálová muzika, folklórní soubor, pěvecký sbor, beatové skupiny, ochotnické divadlo, dětské soubory aj. Dechová hudba má 13 hudebníků, 4 zpěváky a technika. Vydala čtyři CD, naposledy v tomto  roce. Dvě CD vydali spolu s rakouskou kapelou z Euratsfeldu. Straňanka také pravidelně vystupuje v České televizi, naposledy
ve velkém pořadu, který se vysílal z obce Strání. V soutěži "O zlatou křídlovku" Straňanka v roce 1994 obsadila 2. místo a její trumpetista získal cenu za nejlepší sólobvý instrumentální výkon ve skladbě Yestarday, v roce 1996 vyhrála soutěž "POLKA FEST" a získala cenu za nejlepší novou skladbu. STRAŇANKA účinkuje v estrádách s lidovým
vypravěčem, popřípadě i s cimbálem, na plesech, tanečních zábavách,
promenádních a vánočních koncertech, obecních či firemních akcích apod.

Šarovec

V širokém repertoáru dechové hudby Šarovec z Hluku můžete slyšet spoustu jadrných polek, lyrických valčíků, ohnivých tang či populárních tanečních skladeb. Hraje všude tam, kde je požadována kvalitní hudba a dobrá nálada, jako např. na promenádních či tématicky založených koncertech, tanečních zábavách, plesech, krojovaných hodech, či jiných společenských akcích. S kapelou se samozřejmě představí i sólisté a na požádaní lze program obohatit vystoupením lidového vypravěče nebo mažoretek. Pro letošní rok opět připravuje bohatý program na Vánoční koncerty, kde nebudou chybět tradiční české lidové koledy v netradičních úpravách, sólové výstupy jednotlivých instrumentalistů a poutavé průvodní slovo. Kapela vystupuje ve společenském stejnokroji nebo v krásných a originálních hluckých krojích /dle přání pořadatele/. Dechová hudba má v Hluku více než stoletou tradici a v současném obsazení kapely, které tvoří více něž z poloviny odchovanci mládežnického orchestru Kosenka, hraje asi čtyři roky. Věkový průměr kapely je nyní necelých 26 let. Vysoká úroveň je zajištěna přítomností šesti studentů brněnské konzervatoře, udávajících trend kapely. Kapela vydala již druhé profilové album -  CD s názvem "Napij sa ty šohaj vína", které dokonale splňuje požadavky i těch nejnáročnějších posluchačů tohoto žánru. Kapela si také zajišťuje vlastní ozvučení na vysoké úrovni. Po domluvě je možné aparaturu zapůjčit k ozvučení různých společenských akcích a hudebních festivalů.

Šeucouská muzika

Východočeská hasičská dechovka ŠEUCOUSKA MUZIKA byla založena v roce 1982. Prvním kapelníkem byl Jaroslav Havel ml. V roce 1984 přebírá vedení kapely současný kapelník Josef Skála. Repertoár kapely tvoří skladby českých a moravských autorů. ŠEUCOVSKÁ MUZIKA hraje na koncertech, přehlídkách, festivalech, tanečních zábavách, plesech po celé republice ale i v zahraničí. Kapela 7x hrála v soutěži POLKA - fest, a natočila samostatný televizní pořad Příště u Vás, hrála ve filmu Andělské oči, postoupila do finále 10. ročníku ZLATÁ KŘÍDLOVKA v Hodoníně. Sólisty kapely jsou Kája Vichrová, Lenka Čejková, Hynek Lukáš a Viktor Kyncl.

Ústecká sedma

Dechová hudba z Ústí nad Labem.

Ústečanka

Široký dechovkový repertoár od klasických dechovkových titulů přes lidovou hudbu oblastí až po vyšší populár a operetu.
- variabilní obsazení:
1. 13 hudebníků + 2-3 zpěváci
2. 9 hudebníků + 1 zpěvák
3. 7 hudebníků
4. 5 hudebníků
Pro průvody a větší koncerty lze obsazení rozšířit.

Veselané

Moravská krojovaná dechovka

Veselka Ladislava Kubeše

Viktorky

Dámská hravá dechovka známá z televizní obrazovky. Vystupuje jak u nás, tak i v zahraničí. Dvouhodinový zábavný pořad: dechovkové skladby, lidové a staropražské písničky, kuplety, atd.

Vlk Pavel

Zpívající harmonikář s vlastní aparaturou a dopravou. Široký repertoár písní z oblasti klasické dechové hudby a lidových písní z různých krajů, hlavně jihočeského. Možnost vystoupení i s více hudebníky, viz nabídka dechové hudby KRUŠNOHORKA.

Volek Pavel

Vonička

Cimbálová muzika 3 - 9 osob + taneční páry

Záhorienka

Dechová hudba Záhorienka vznikla v roce 1987 ve snaze zachovat a pokračovat v tradici dechovek na Záhorí. V uplynulých letech se v kapele vystřídalo mnoho muzikantů téměř z celého Záhorí. I současnou podobu tvoří hudebníci - absolventi uměleckých škol, konzervatoře, členové posádkové hudby Bratislava, slovenské filharmonie z Malacek, Stupavy, Zohoru, Pl. Štvtka, Borinky, Suchohradu a Bratislavy. Repertoár Záhorienky je poměrně pestrý a bohatý. Muzikanti hrají vše co se jim líbí - převážně skladby ze Záhorí, blízké Moravy, nechybí ani česká klasika a rádi si odskočí od klasických polek a valčíků k jinému žánru. Záhorienka účinkuje na různých setkáních, koncertech, v estrádních programech, posezeních při dechovce, zábavách atd. v rámci regionu i celého Slovenska, reprezentuje slovenskou kulturu i v zahraničí. K jejím úspěchům patří několikaletá spolupráce s králem české dechovky Josefem Zímou v podobě samostatných koncertních vystoupení i společné koncerty s brněnskou Moravěnkou v programech Hudba bez hranic. Kapela spolupracuje s lidovými vypravěči, imitátory, folklórními skupinami, rozhlasy a televizemi, zúčastňuje se festivalů a přehlídek dechových hudeb. V roce 1998 na soutěži Pezinský škopek obsadila 1. místo a získala hlavní cenu soutěže. Kapelníkem Záhorienky je Jaroslav Fišer ze Stupavy, sólově zpívají Gitka Benkovičhová a Miroslav Minarovič.

Zíma Josef

Žatecké mažoretky

ŽATECKÉ MAŽORETKY je taneční soubor dívek ve věku 13 - 19 let, které pocházejí ze světového střediska chmele, z města Žatec.
Za dobu své činnosti se soubor vypracoval mezi špičkové mažoretkové skupiny v naší republice. V roce 1996 se začal soubor
prosazovat i na soutěžích, ale velice úspěšným se stal rok 1997. V tomto roce se konalo historicky 1.mistrovství České republiky mažoretkových skupin, kde v nejtěžší kategorii D (t.j. dívky nad 13 let) dosáhly na stupeň nejvyšší. Po 1.místě v regionálním kole získal soubor na Českém zemském finále titul MISTR ČECH a postupoval jako jeden z horkých favoritů na mezinárodní soutěž do Hranic na Moravě. Zde nebyl překonán žádným souborem z ČR a právem mu náleží titul MISTR ČESKÉ REPUBLIKY. V soutěži pódiové choreografie se stal Mezinárodním mistrem pro rok 1997 se skladbou Pocta klasikům. Právě choreografie na hudbu velikánů vážné hudby se výrazně liší od klasického pojetí mažoretek a jejím ztvárněním se soubor nesmazatelně zapsal do povědomí laické i odborné veřejnosti.
Na osobitém stylu ŽATECKÝCH MAŽORETEK má velkou zásluhu choreografka Pěva Filípková z Prahy, která vede soubor od roku 1990. V roce 1998 obsadil soubor na stejné soutěži celkově 2. místo a vyhrál soutěž v pódiové choreografii se skladbou "Našim přátelům".
V roce 1999 si soubor stále drží špičkovou úroveň a s pódiovou skladbou "Vivat Čajkovskij" vyhrává vojenskou soutěž v Bechyni i mezinárodní soutěž v SRN. Soubor úzce spolupracuje s domácí dechovkou ŽATEČANKA a navázal spolupráci i se špičkovými orchestry, mezi něž patří Ústřední hudba armády ČR a Posádková hudba Hradec Králové.

Žosanka

Široký dechovkový repertoár od klasických dechovkových titulů přes lidovou hudbu oblastí až po vyšší populár, swing a operetu.